uskutečněné akce

Dálnice D 1 hladce průjezdná...tahle těžko uvěřitelná věta by pro naši „spanilou jízdu“ platila, nebýt dvou momentů, kdy nás jen Lukášova bleskurychlá reakce zachránila od kolize s řidiči, kteří by řidičák měli radši dát do depozita. To byly ale spolu s hodinu stávkujícím topením jediné komplikace lednové patronské anabáze.

Nejdřív jsme jeli do Plumlova. Čekal na nás pan ředitel a kmenová vychovatelka děvčat, které jsme se vším, co jim může nabídnout projekt Patron a později jejich vlastní patronka, seznámili po vedení DD. S panem ředitelem jsme o všem hovořili poměrně dlouho, ale rádi. Když se totiž co nejvíc otazníků vyřeší hned na startu, minimalizuje se riziko pozdějších nedorozumění. Se třemi dospívajícími slečnami i s představiteli zdejšího „děcáku“ se nám jednalo dobře i proto, že tu nedávno proběhla prezentace filmu Igora Chauna „Dospělým ze dne na den“ i projektu Patron, které se všichni, s nimiž jsme hovořili, zúčastnili. Odjížděli jsme skoro za tmy a do mlhy, ale s dobrým pocitem a avizovaným zájmem všech děvčat o účast v projektu.

Cestou do Jihlavského DDŠ jsme absolvovali telefonickou “konferenci” s tamní psycholožkou, která se z účasti na domluvené návštěvě musela na poslední chvíli omluvit. Na štěstí se nám vše potřebné podařilo dojednat a dozvědět se cestou, takže nás v Jihlavě čekalo už jen uvítací kafe od milé paní vychovatelky a pak stejně milé setkání se čtyřmi děvčaty a třemi mladými muži.

Po dřívějších zkušenostech jsme radši s oběma skupinami mluvili zvlášť a pro získání i udržení jejich pozornosti to bylo jednoznačně dobře.

Děvčata byla po úvodním drobném vzájemném pošťuchování možností získat vlastní dospělejší kamarádku vesměs zaujata a při následném povídání o projektu projevili zájem o patrony i všichni tři kluci.

V Plumlově nás zaujal nadstandardní zájem pana ředitele o všechny detaily projektu, v Jihlavě zas uvolněná a neobvykle přirozená atmosféra i komunikativnost všech dětí, pardon, dospívajících.

Bilance cesty: dvě nová zařízení a deset potenciálních “klientů” projektu je nanejvýš potěšující. Když připočteme bezpečnou a plynulou cestu po D1 tam i zpět, co víc jsme si mohli přát?

Karel Navrátil – koordinátor projektu PATRON