uskutečněné akce

Budkov je pro nás trochu srdeční záležitost. I po dvou letech jsme se sem těšili trochu jako domů. Možná je to krásným zámeckým parkem a jeho dvěma stromy lásky, možná vřelostí dětí, nebo tím, že zámek není suchou historickou památkou, ale místem vhodným k žití.

Ano, i tady děti mají zázemí, které je pro praktický život vlastně hendikepuje, i tady působí negativně izolovanost domova od většího města, ale klima je utěšenější než ve většině jiných od větších aglomerací vzdálených DD. V každém případě jsme se tu setkali se spoustou známých, kteří na nás nezapomněli a se spoustou kamarádů nových.

Z těch dospělejších se nás ujala skoro dospělá Máňa – budoucí číšník kuchař, na puberťáka neuvěřitelně vstřícná a silák Michal – opravář zemědělských strojů, který by rád bubnoval, se zaujetím a s vervou kreslí a je pozitivní autoritou pro malé. Také se stará se o poníka Ferdu – a slušně. Ferda tentokrát neměl přerostlá kopyta a byl ve velmi solidní formě.

Náš program tady byl stejně spontánní, jako děti. Samozřejmě jsme si s dětmi zahráli múzácký evergeen Mezi horami, který tu měl skvělý sbor a nadšené herce, kouzelník měl kolem sebe pořád ochotné asistenty a pohádky, které s dětmi dramatizovala Maruška, také neměly nouzi o herce.

Piosenki hrály se stejnou vervou s jakou na jejich hudbu tančily Ivetka a Danielka. Ivetka už s ženským půvabem, Danielka s nekonečnou energií a tělem z gumy!! Rytmicky zářil Ríša , který prosvítil své bubnování zářivým úsměvem z tmavé tváře. Rozený bubeník!

Setkali jsme se tu se dvěma páry dvojčat. Adam a Aleš se zapojovali spíš z pozadí a aktivní byli hlavně venku. Jezdili na kolech a věnovali se s vervou Dixi, ale když bylo potřeba s něčím pomoci, byli u toho první.

Druhá dvojice, Standa a Láďa jsou jak klíšťata přítulní blonďáci, pořád v náručí, se skoro neznatelnou poruchou soustředění, ale s obrovskou vervou a potřebou lásky.
Snad ještě větší přítulníček je malá a roztomilá Kristýnka – mazel, který šel z náruče do náruče a byl všemi většími strážen a ochraňován.

Sestry Monika a Petra se nám předvedly jako herečky ve fragmentu Lakomé Barky.
Monika byla krom toho lipkou v Mezihorkách, kde se jako jelen osvědčila Jaruška a Aničku skvěle hrála Bára. Asi nejvíc se múzáků po oba dny držela milá Erika

První den jsme zakončili večeří v místní, modernizací zneútulnělé restauraci Maják a šli spát do ubikace v podzámčí. Ráno nás už kolem půl osmé vyhlížely děti před zámeckou bránou, takže se principál chopil bubnu a šel vybubnovávat budíček na nádvoří. Žonglérské potřeby připravené v tělocvičně nezůstaly osiřelé dlouho a kolem osmé už to v tělocvičně dunělo.

Před odjezdem jsme si ještě zazpívali , kouzelník vytáhl pár nových triků z pláště, Piosenki zahudli …a přišlo loučení. Nechtělo se nám odtud a budeme se snažit přijet co nejdřív!!!

Návštěvníci/účastníci: PIOSENKI (Lenka, Petra, Honza, Vašek), Maruška Hodinářová, Paul Merild, Karel Navrátil + Dixi; Jarda Krakonoš Bureš