„Tak tohle byl určitě nejlepší výjezd ze všech, na kterých jsem byla“ To byla slova Věry Slunéčkové po prvních metrech jízdy z Litoměřic. S nejpilnější hereckou múzou souhlasili i ostatní zkušení múzáci, včetně múzy Marušky Zicháčkové. Nedělní návštěva nadchla i oba múzácké novice Jacquese a Toníčka. V čem její výjimečnost spočívala? Těžko říct.
Děti v litoměřickém děcáku byly nezvykle soustředěné, skvěle zpívaly, naplno šly do všech akcí, které jsme pro ně a s nimi připravili a vůbec byly skvělými parťáky.
Možná bylo ku prospěchu věci i střídání prostor, kde jsme s dětmi v praxi „vzývali“ múzy. Virtuos na skleničky Saša obsadil se svým křehkým nástrojem mramorový vestibul, minimalistický mim a loutkář Toníček Novotný rozesmával děti v hale a malování, bubnování i další hudební produkce rozvibrovávaly knihovnu, počítačový prostor a hudební pokoj v jednom.
Jacques Moliba byl skvělým učitelem afrických písní a z dětí posílených o nás návštěvníky se ke konci návštěvy stal poměrně kvalitní sbor. Jinak zněly k malování i samostatně písně Fénixu, ale také Čechomoru a Beatles.
Honza Polívka byl nadšen výtvory svých malých výtvarných kolegů, kteří ilustrovali a sami slovně interpretovali vlastní pokračování Věrou načatého příběhu pomerančů.
Při prohlídce domova jsme vyslechli neobvyklé výroky typu ,Tady se taky utíká, ale málo. A já bych nikdy neutekla, protože je to tu skvělý!´ Vypadá to trochu jako póza , ale po našich zkušenostech odjinud to byly spíš přirozené reakce na zdejší klima a prostředí. To je tu nádherné. Vila ze 30. let minulého století nezohyzděná přestavbami, skvěle udržovaný park v rozloze kolem 5000 m2 s krásným výhledem na Středohoří i Litoměřice. Snad i tohle prostředí má podíl na kultivaci dětí. Nabízí se ovšem otázka, jak se tyto skoro zámecké děti vyrovnají se situací, která na ně dopadne po dovršení plnoletosti a odchodu do méně příznivých podmínek venku. To je ovšem jiný příběh. Ten múzický byl v neděli jako pohádka. A pohádky se mají opakovat. Tešme se tedy na letní reprízu.
Návštěvníci/účastníci: Věra Slunéčková, Maruška Zicháčková, Jacques Moliba, Karel Navrátil, Jan Noha, „Toníček“ Novotný, Jan Polívka, Saša Zoltán, Jaroslav Krakonoš Bureš + čtyřnožci Dixi a Vojta