Přestože s dětským domovem v Potštejně spolupracujeme už léta velmi intenzivně, tamní děti se zúčastňují Života nanečisto a několik kluků je připraveno pro projekt PATRON, o projektu Korálky dětem nemluvě, do Potštejna jsme s Múzami vyrazili po tak dlouhé době, že si nás většina dětí ani zaměstnanců nepamatovala. A to je skoro na pováženou! Po návštěvě si ale troufám tvrdit, že si nás pamatovat budou! Doufám, že v dobrém, stejně jako my je:)
Představili jsme se už v pátek večer koncertem kapely Hazuka pro „tetu“ Kateřinu, ale i pro její doprovod, který tvořilo 14 skoro dospělých a další „teta“ Adélka. Hráli jsme (trio Hazuka + Ivoš s kontrabasem) v salónku potštejnské restaurace Pod Lipami a dorost z „domečku“ nás překvapil už tím, že byl schopen žánrově pestrou muziku (od šansonů přes blues po lidovky české i arabské) soustředěně poslouchat skoro dvě hodiny. A to Zuza s Marwanem a Ivošem písničky občas prokládali i poezií. Publikum se párkrát proměnilo i ve slušný sbor. Vše se obešlo bez očekávatelného zívání, ať už opravdového, nebo puberťáckého.
Po ranním venčení Čikity, jež už Pod Lipami získala slušný fanklub, jsme se u snídaně seznámili i s mladšími dětmi a pak už nastalo velké „múzování“ v tradičním duchu: písničky, kouzlení s malými i velkými asistenty a asistentkami, žonglování s Hárošovým „profesorským“ výkladem, průběžné mazlení s Čikitou (před Eliškou jsem jí ke konci musel skoro bránit tělem), Bobovo čarování štětci s barvami na tváře i končetiny, při němž tentokrát šly coby modelky dětem příkladem tety.
Po skvělém společném obědě se Marwan změnil na zaklínače hadů a odvážné kobře v podání tety Adélky v hadím tanci zdatně sekundovali hroznýš Honzík, slepýšek Tomášek a také trochu ospalá užovka Eliška. Paul přidal dramatizovaný morytát o vylupovači hrobů a hyenách, já přečetl africkou pohádku o zajíci a matkožravé hyeně a poté došlo na dílny.
Na Popelku si malí i velcí hráli při třídění obsahu krabice korálků, které jsme jim přivezli spolu se šperkařskými komponenty jako závdavek na pokračování projektu Korálky dětem, aby plynule pak přešli k hlavolamům, u nichž je navigoval mág Paul. My s Marwanem a několika vytrvalými zájemci o bubnování jsme snaživě bušili do sady djembe. Při bubnování i hlav lámání byly děti bez rozdílu věku výjimečně vytrvalé a soustředěné. U bubnů musím pochválit zejména Katy, ale pochvalu si zaslouží i Stáňa, Honzík, později dorazivší Síma, Tomášek a Eliška.
Při třídění a u hlavolamů si nejúspěšněji vedli Martin a Míša, ale nezaostávali ani ostatní (Naty, Dominika, Sylva, Marián, Lukáš, Petr, David, Tomáš ...a další mi snad odpustí, jejich jména si nepamatuju :). Pochválit by zasloužili i všichni herci morytátu a kouzelničtí asistenti, ale to by bylo vyjmenovávání na dvě stránky.
Před odjezdem došlo na poslední porci Paulových omračujících kouzel, při nichž jsme zároveň obdivovali Bobovy výtvory v plné kráse – Honzík měl například hadí kreaci i na zádech, krku a ramenou. Nejlepší výtvory nadchly ředitelku Kateřinu do té míry, že je fixovala lakem na vlasy :)
Po posledním kouzlu jsme zahráli a společně zazpívali pár písniček na přání … a nastalo loučení. Srdečné a tentokrát snad ne na tak dlouho. Ostatně – v dubnu je další kurz Života nanečisto a třeba se uvidíme i v květnu na dračích lodích. Potštejnská parta by měla velkou šanci zvítězit. Tak na viděnou!
Za Múzy Dětem
Karel Navrátil
Návštěvníci/účastníci: Marwan Alsolaiman, Honza „Hároš“ Hárovník, Bob Hochman, Paul Merild, Ivo a Honzík Procházkovi, Karel Navrátil + Čikita, Zuzana Sixtová j.h.