uskutečněné akce

Třetí návštěva Deštné byla téměř totožná s tou poslední. Přesněji řečeno, zdejší děti minule tak škemraly aby k nim ještě přijeli BENGAS, že jsme pro jednou ustoupili od zásady múzickou pokaždé obměňovat a tak se novickou v Deštné stala jen žonglérka Renata.

Mrazivá neděle, led před hlavní budovou, to vše nás rychle zahnalo do útulné klubovny, ale ještě předtím, než jsme se tam uvelebili a BENGAS v tělocvičně začali připravovat aparaturu děti, tety i strejda Honza bouřlivě vítali nás i psy. Největší ze snědých děvčat Věrka halasně prohlašovala, že nová Paulova kouzla prokoukne, ale podstatné bylo to, že se i zde ona i ostatní puberťáci nechali ochotně zatáhnout do všeho co jsme jim nabízeli, ať to byla kouzla, žonglování, nebo příběhy Toníčka Novotného, který uváděl v záchvaty smíchu své kolegy zejména dialogem ovečky a stále se menšícího medvěda.

Před obědem jsme se přestěhovali do tělocvičny, kde BENGAS rozjeli sérii svých Ďábelských písní. Děti byly od počátku nadšené, ale bez pohybu a v uctivém povzdálí. Pohybově odvázaní byli spíš múzáci a strejda Honza, který několikrát opakoval „to je skvělá kapela“.

Při obědě se opakovaly rozpaky z minula, kdy na nás také nebyli připraveni, ale šikovné tety s kuchařkou vše záhy vyřešily, takže nikdo nezůstal o hladu. Asi nejvíc se ovšem ze spousty kostiček radovali psi.

Po obědě následovalo příjemné povídání při kávě. Tety byly moc fajn, jen v jídelně nás trochu překvapilo povinné ticho. Jídlo je přece všude ve světě příležitostí pro komunikaci. Ale možná děti neumějí dost ztišit hlasy a komunikace připomínající papouščí voliéru být může být pro citlivější uši a nervy k nesnesení. Do toho ale nevidíme.

Málem bych zapomněl, že bezprostředně po obědě přišla na řadu procházka se psy do lesa a do sadu, kterou charakterizovaly létající psi a klacíky a zářící a praskající sníh. Doprovod nám dělali dva Martinové, čertík Patrik, Lukáš, Filip a Míša. Mezitím se sesedla v klubovně kupa dětí kolem BENGAS.

Martinové jsou momentálně v Deštné čtyři a Patrikové dva. Jeden je již zmíněný usměvavý čertík, kterému schází jen růžky, druhý je talentovaný bubeník a na bubnování byl také před naší návštěvou patřičně natěšený, ale v pátek si zlomil ruku při bruslení na in-linech v tělocvičně, takže pak jen trochu závistivě pokukoval po Antonovi i ostatních, kteří bubnovali o sto šest s Karlem, nebo později s Miguelem.

Po procházce přišla v klubovně chvíle jamování, po níž následoval v tělocvična tanec při kterém děti doplnil i vychovatel Honza, ale absence Patrika byla i zde znát.
Hodně nás překvapil sborový zpěv, kterému dominoval Honzův sbory a teologickou fakultou vyškolený hlas. Po dvou latinských písních tělocvičnu rozezněl kánon Já do lesa nepojedu, Jede jede poštovský panáček a Neviděli jste tu mé panenky. Pak jsme zazpívali společný rokenrol…a dílny, žonglérská, pantomimická a bubnovací.

U bubnů se nejlépe osvědčil Anton, u žonglování Nika a její sestra, mima Toníčka dětem odvlekl a přivlastnil si kouzelník. Určitě to prospěje jeho dalšímu magickému vývoji a na jeho obranu lze říct, že si toho děti ani nevšimly. Inu kouzelník.

Dílny uzavřel Karel, protože hrozilo, že se protáhnou až do noci.

Bengas děti v další sérii pěkně rozehřáli, pak ještě přidal kouzelník několik čar, Toníček zopakoval „Jak se dělá Metro“ a BENGAS celodenní obcování s múzami uzavřeli.

Překvapil nás mladý a energický vychovatel Honza, s nímž si děti evidentně rozuměly, udělaly s ním velký pokrok ve vztahu k dospělým, ale i v muzice. Příště se tu s ním ovšem nesetkáme, protože od února otvírá protidrogové centrum pro Romy v Č.Lípě. Škoda pro děti v Deštné, dobře pro drogami ohrožená Romčata v nezaměstnaností silně zasažené Lípě.

Při skládání a nakládání aparatury před odjezdem se kolem nás vesele hemžila skupinka ochotných pomocníků i další nadšené děti a vychovatelé. A opakovala se otázka na náš návrat. Kdy se vrátíme nevím, ale vrátíme se sem určitě.

Návštěvníci/účastníci: BENGAS (Miguel, Radek, Franta, Robert), Renata Němečková + Žuli, Paul Merild, Karel Navrátil + Dixi, Toníček Novotný; Jarda Krakonoš Bureš