Před květnovými seznamovacími víkendy nových patronů a patronek s budoucími kamarády a kamarádkami jsme se opět vydali s hlavou projektu Lukášem Talpou do děcáků a dalších zařízení náhradní výchovy přiblížit dospívajícím podstatu a výhody účasti v projektu. Tyhle návštěvy jsou nanejvýš potřebné, protože fluktuace dospívajících v “domovech” je veliká, motivaci k seznámení s cizími “dospěláky” je třeba nastartovat i živit a hlavně: mladé dospívající je třeba získávat podle toho, odkud čerstvě proškolené patronky a patroni jsou, aby to k sobě neměli daleko. Jde o docela komplikovanou logistickou nálož, která navíc musí být doprovázená potřebnou dávkou přesvědčivého nadšení. To nám naštěstí ani po devíti letech trvání projektu nechybí.
První Spanilá jízda začala v Žatci, v jednom z největších děcáků u nás. Kromě rozlehlé budovy, kde nás paní ředitelka představila nejdřív skupině chlapecké a pak několika dívkám, tu mají ještě šest skupin v bytech v běžné zástavbě.
Nevýhodou zdejší prezentace byl fakt, že v obou skupinách byly i čtrnácti a patnáctileté děti, pro které Patron není určen. Jejich účastí je vždy oslabena pozornost dětí. Mezi chlapci se nicméně 2 zájemci o účast v projektu objevili.
V Ledcích, kam jsme se vydali ze Žatce, nás oproti avizovaným 4 - 5 adeptům čekalo jen trio dívek, z toho navíc jen jedna ve věku odpovídajícím projektu. Povídaní se třemi graciemi ovšem bylo velmi zajímavé a např. plán “jet pracovat do Anglie, protože tam berou výplatu vždycky ve středu a ne jen jednou měsíčně jako tady” byl úsměvný, ale také o lecčem vypovídající. Ta jediná věkově odpovídající o projekt zájem projevila. Tak uvidíme.
Nijak špatnou náladu nám pak podstatně zvedlo setkání s pěticí mladých v Unhošti. Nejenže o projektu už dost věděli, ale také se intenzivně a fundovaně ptali, a ještě k tomu byli nad běžnou míru vtipní. Snad se s nimi setkáme na květnových “seznamovácích”.
Další spanilá jízda nás zavedla na Moravu. Startovali jsme ve VÚ Olešnice, kde nám paní psycholožka představila 8 mladých mužů. Ti nás příjemně překvapili jak svým zájmem, tak vstřícností a disciplinovaností. To jsme ve výchovňáku, neboli „pasťáku“ opravdu nečekali.
Další zastávkou byl DD Hrotovice. Tady byla pětice patronských adeptů o poznání ostražitější a zpočátku rezervovanější, přesto nakonec 4 z nich o účast v projektu zájem projevili. Tečku za touto spanilou jízdou jsme napsali návštěvou brněnského DD v Jílové. Zdejší trio mladých bylo fajn, ale opatrný zájem o projekt dvou z nich se v přihlášky nakonec neproměnil. Protože tentokrát máme nečekanou “úrodu” novopečených patronů i patronek, nábor mezi dospívajícími v zařízeních ústavní výchovy nejen může, ale i musí a bude intenzivně pokračovat. Pod čarou ještě dík malé fence Čikitě, která nám při druhé spanilé jízdě účinně posloužila jako bariéroborec.
Karel, principál Múz a koordinátor projektu PATRON