uskutečněné akce

Vzhledem k dlouhodobému řádění coronaviru a ochranných nařízení s ním spojeným, jsme se my, múzáci dlouho neviděli s dětmi z dětských domovů. Proto jsme nadšeně uvítali možnost připojit se k akci ARZ – pilotním regionálním trhům na Smíchovské náplavce a pozvali na břeh řeky Vltavy i děti z děcáků. Přijelo jich přes čtyřicet, a to z Mladé Boleslavi, Benešova, Letů a Nymburka. Na kamenné náplavce jsme pro ně připravili celou řadu workshopů přístupných samozřejmě i široké veřejnosti.

Práskalo se tu bičem, přemýšlelo se nad hlavolamy s Múzačkou Lenkou, pod vedením naší specialistky Darí a jejích dvou pomocnic se tu tvořily krásné šperky z korálků. Bob maloval na tváře i ruce barevné ornamenty, Hároš učil umění žonglérskému, Sam chodil na chůdách, ovšem děti kromě jeho dovedností jásaly nad jeho čtyřnohým společníkem Kubou, zachráněným z rumunského psího útulku. Odvážnější děti si chůzi na chůdách vyzkoušely. A nejen děti! Na fotce je i vychovatel, který zvládl chůzi na chůdách, a ještě si u toho točil talířem na tyčce.

Woodkopfová prkna už děti z dětských domovů znaly, takže jsem slávu a věhlas tohoto sportu vysvětloval jen návštěvníkům z řad veřejnosti. Naši, už z Dačích lodí osvědčení pomocníci Katy, Štěpán, Martina a Lukáš, se starali o věhlas Múz u našeho informačního stánku, zdařile se ujali i bubenické dílny a ochotně pomáhali zájemcům v orientaci na ne zcela přehledném prostranství náplavky. Ta neuspořádanost ovšem nepadá na vrub Múz ani pořádajících regionálních značek. To, že nebyly stánky u dílen, ale asi o sto metrů dál, způsobili mnoho naslibovavší a většinu slibů nesplnivší provozovatelé náplavky. Jimi způsobený zmatek jsme ovšem zvládli a minimálně pro všechny děti byla akce vydařená. Náš věrný řidič a fotograf Cais ostatně pořídil několik fotek, které to dokumentují.

Na fotkách je i vousáč u dílny truhlářské. Touto dílnou ochotně rozšířili náš repertoár kolegové z kobky č. 16, kterou spravuje knihovna města Prahy. A zapadli mezi nás naprosto přirozeně. Děti si u nich mohli vytvořit hnízda pro včela samotářky, dřevěné i kartonové pistolky, nebo si vyřezat obrázek z překližky motorovou lupénkovou pilou. Díky jim.

Múzí principál Karel měl ten den povinnosti jiné v Kácově, kde pomáhal školit nové patronky a patrony v projektu PATRON. Možná i pro některé děti, které se radostného hemžení na náplavce zúčastnily. Organizace Múzování tedy spadla do mých kouzelnických rukou, ale stihl jsem přesto kromě bičování, i trochu zabubnovat a naučil jsem děti uzel na provaze jednou rukou. Zvládla ho i holčička, která ještě neuměla ani uzel obyčejný.

Krátce se na nás přišel podívat i čerstvě naočkovaný Marwan a nakonec i Karel a další častá múzačky Alžběta a Terezka.

Přestože účast veřejnosti na Smíchovské náplavce byla menší, než si Asociace regionálních značek přála a očekávala, my jsme si to tu užili. Meteorologové sice vyhrožovali možností bouřek, jejich věštba se ale naštěstí nenaplnila. Někteří z nás si dokonce spálili kůži letním sluncem, to nás ovšem určitě neodradí od dalších Múzích aktivit. Po akci už jsme domlouvali výjezd na dva letní tábory a třeba se do prázdnin povede i nějaká návštěva děcáku.

Pln pěkných vzpomínek vás zdraví:
Paul Merild - dvorní kouzelník Múz dětem