uskutečněné akce

S dětským domovem v Ústí Střekově už spolupracujeme poměrně dlouho v rámci projektu Patron, ale s múzím týmem jsme sem vyjeli poprvé. Už z předchozí návštěvy jsem věděl, že prostředí domova je velmi přívětivé k aktivitám všeho druhu a totéž platí o zdejších „tetách“. Slunečná sobota to dobré jen podtrhla a Michal, nedávný pomocník z dračích lodí, který na nás s kolegou Tomášem čekal u brány, byli ideálním vítacím výborem.

Při přípravách na návštěvu jsme měli problémy se sestavou, protože se na ní podepsaly nemoci /pan Zindulka a Toníček Novotný/ i nenadálé pracovní povinnosti /Sam a Petr/. Přijeli ale odhodlání vše nahradit šíří záběru nás všech...a povedlo se.

Představování se místo absentujícího Marwana ujal náš mág Paul a postupně jsme předvedli dětem, s jakou nabídkou jsme přijeli. Lenka předvedla kouzlo a tanec s příslibem korálkování a hlavolamů, Ivoš hru na kytaru a mandolínu s ukázkou písniček Ivana Mládka, Bob ve známé dylanovce hru na kytaru a foukací harmoniku se slibem bodypaintingu, já bubnování a písničky Krokodýl i Mezi horami s nabídkou pozdější dramatizace. Paul se předvedl také ve více rolích a tentokrát jeho ukulele neposloužilo jen jako doprovod dramatizovaného hřbitovního morytátu, ale přidal i pár písní obecně známějších a samozřejmě uchvátil všechny pestrou kyticí kouzel.

Chvilku byly sice děti trochu zaražené, ale postupně roztávaly a při kouzlech i na terase při ukázkách woodkopfu už se zapojovaly naprosto spontánně a nadšeně. Když jsem náhodou viděl naší Lenku a zdejší Marušku jak si „jen tak“ tancují, zařadil jsem jejich taneční „souboj“ jako jedno s finálních čísel dne.

Po obědě, který jsme želbohu jedli odděleně od dětí (ovšem skvěle obslouženi dvěma z nich, Claudií a Maruškou), jsme absolvovali s oběma fenkami venčící kolečko kolem areálu DD, při němž jsem se utvrdil v přesvědčení, že jde opravdu o jeden z nejpěknějších DD ze všech námi navštěvovaných. Architekti tady při přestavbě zjevně přemýšleli o tom, komu a čemu bude objekt sloužit!

Start odpoledního programu ve společenské místnosti jsme si dali jako předkrm k odděleným dílnám. Paul a Ivoš zahráli písničky Mládkovy a Nohavicovy, já překvapil děti, ale zjevně hlavně tety africkou pohádkou o hyenou sežraných zvířecích maminkách, následovala již zmíněná dramatizace hřbitovního morytátu, další porce kouzel a obecným nadšením provázený nácvik dramatizace „mezihorek“. Během programu se připravoval Bob na nápor adeptů bodypaintingu a Lenka si připravovala prostor pro korálkování a hlav lámání. Spolu s těmito dílnami jsme s Ivošem na terase vybalili bubny a usedli u nich s několika natěšenými budoucími bubeníky. Vedle nás vybalil Paul hromadu žonglovátek, která jsme přibalili, byť naši žongléři s námi přijet nemohli. Zájemců o ně bylo i tak dost. U bubnů se vyznamenali zejména Péťa, a Nikolas, ale překvapivě se zapojil i jinak zamlklý Pepa II.

Ten byl i zjevně nejtalentovanějším luštitelem hlavolamů, které ale dobře zvládala i Maruška. U Boba byl obvyklý nával, ale Klaudie, pověřená dozorem zabránila tomu, aby se kolem Boba shromáždili všichni najednou, jak tomu občas při našich výjezdech bývá. Korálkové šperky vznikaly jak na běžícím páse a u bubnů, kde mi s motivací pomáhal s kytarou Ivoš, byly většinou všechny bubny taky obsazeny. Jako talent se i tady ukázal Nikolas, kterému zdatně sekundovala Péťa.

Čas ale ubíhal neúprosně a já musel zavelet k přesunu do společenské místnosti, kde proběhl taneční „souboj“, na který jsme se už těšili...a bylo na co! Můžete to posoudit na videu s částí vystoupení Marušky a Lenky. Další video je fragmentem dramatizace písně Mezi horami. Záznam je z poslední verze, která potvrdila divadelní pravidlo, že vydařenou generálku následuje více kiksů v premiéře, ale radost čiřící ze všech zúčastněných mluví za všechno. Posledním bodem našeho múzického reje bylo finální Paulovo kouzlo...a po úžasu přišlo loučení. Z obou stran zněly pozdravy otřásající celou uzlicí a velké mávání nemělo konce, dokud jsme nebyli z dohledu. Bylo nám s Vámi krásně, díky!

Za múzáky
Karel - principál

P.S. ještě osoby a obsazení obou dramatizací:
Píseň strašlivá u olupovači mrtvol /hrál a pěl Paul/:

• hyena- Pepa
• máma hyena- Andrea
• dveře- Tomáš
• lupič- Petra
• mrtvoly- Klaudie, Sára, Nela, Sára, Martin

Mezi horami /hrál a pěl Karel + sbor, režii měl Paul/:

• hory- Tomáš, Michal
• lipka- Kristián
• Anička- Petra
• Jeník- Klaudie
• střelec- Martin
• jelen- Andrea
• funebrák- Sára /+ Paul/
• kříž- Maruška

Návštěvníci/účastníci: Lenka Olivie Laštovičková, Bob Hochman, Paul Merild, Karel Navrátil + Čikita, Ivoš a Honzík Procházkovi + Baruška