uskutečněné akce

Do Hamru na Jezeře jsme jeli už po páté. Protože je zde Dětský domov se školou, bylo tu spousta dětí, které múzování nezažili. Hned po příjezdu jsme se jim tedy v jídelně představili ukázkami.Marwan předvedl arabské nástroje, Alice ukázku z Bacha, Řezi zažongloval a došlo i na malou ukázku kouzel. Počasí nám přálo a tak jsme hned po výtečném obědě většinu času trávili venku. Zatím co Bára s dětmi hrála pohybovou hru, podařilo se několika dívkám i přes ustavičný dozor vychovatelů utéct. Tak se vedle hřiště objevilo i policejní auto. Dívky se však rychle našly a prý si jen odběhly zakouřit do lesa. Za tento přečin musely nosit oranžové oblečení a nesměly se účastnit například malování na obličej a tělo. Což byla škoda, protože tyto malby opět zajišťoval Bob Hochman, který si v jídelně, jak říká, „rozbil stůl“.

Mezitím jsme venku představili dětem Woodkopf a půjčili žonglovací náčiní. O žonglování byl velký zájem a někteří si zkusili i velmi náročnou jízdu na jednokolce. Sám jsem to také zkoušel a neujel jsem ani decimetr. Některé děti jsou zřejmě v tomto oboru nadanější než já. Měl jsem v kapse balíček gumiček a tak jsem pro seběhnuvší se zájemce předvedl i krátký workshop s kouzly. Čas ale rychle kvapil a tak jsme se ještě na závěr přesunuli znovu do jídelny, kde Marwan uvedl novou kapelu „Cibulka“. Skládala se z něj samotného hrajícího na arabskou loutnu, Alice hrající na violoncello a Báry, která nám předvedla hru na příčnou flétnu. Poté byl ještě čas na nějaký ten závěrečný kouzelnický zázrak a byl konec našeho múzího denního snažení.

Po večeři a po setmění, než měly děti večerku, Řezi u každého z místních domků, kde děti spaly, předvedl krátkou ukázku světelné žonglovací show.

Využili jsme možnosti přespání, ale snídani jsme si vzali jen do rukou, neboť ráno jsme hned vyrazili na cestu do dalšího dětského domova. Cílem byl Nymburk.

Paul Merild

Návštěvníci/účastníci: Alice Kodýtková, Bára Prokopová, Paul Merild, Bob Hochman, Marwan al Solaiman, Tomáš Řezi Řezáč, Jaroslav Krakonoš Bureš