uskutečněné akce

Jak lépe začít než společným obědem? Stačí se zeptat vedle sedících, jak jim chutná nebo jakou měli cestu, poprosit o podání příboru a soli…. Dodat děkuji… já jsem…a seznámení je za námi. Chtělo by to jen s každým soustem střídat pozici, abyste během jednoho jídla stihli poznat všechny, což je značně nepohodlné. Tak tedy aspoň ty po pravici, po levici a naproti. To je dobrý začátek a už si nepřijdete tak osamoceni. Navíc máte celý víkend na to, abyste poznali i ostatní. Hned při úvodním programu se každý představil…no jo, ale pamatujte si 30 jmen a ke každému ještě obličej! To dokáže jen Áda. Opakování jest matkou moudrosti, tak jsme si ta jména v úvodním bloku poslechli hned několikrát. Krátce jsme se seznámili s programem a pravidly kurzu a měli možnost se podělit s ostatními o svá očekávání a obavy. Pak jsme mohli poprvé nahlédnout do dílny malovinohradských divadelnic a seznámit se tak s třemi postavami, z nichž každá ztělesňuje jedno víkendové setkání. Těžké si představit, že? Ale kdo tam byl, ví, že je to možné. Nastal čas ubytování, ale jelikož Mařanův mlýn je republika v republice, platí se tu jinými penězi, které nejsou jinde k mání. Osud jich pro začátek každému nadělil trochu do peněženky. „Božena s Mařenou“ pak všem názorně předvedly, kde mají sehnat ubytování a tak se všichni vrhli do prohlídek, smlouvání a čtení a podpisování smluv. Všichni nakonec měli kde hlavu složit, takže to byl stoprocentní úspěch. Vzájemně jsme se podělili o zkušenosti s pronajímateli a také o to, jak se kdo rozhodoval a co jej k tomu vedlo. Abychom si užili posledního denního světla, vydali jsme se na lov. Tentokrát ne krokodýlů ani lesní zvěře… Lovili jsme mnohonožky. S posledním cípem slunce nad kopcem jsme lov ukončili a vydali se trošku ohřát, neb venku je přeci ještě zima. Po krátkém oddechu se kluci a holky vydali s Evženem a Vítkem do místnosti s krbem a povídali o všem možném i nemožném. Po večeři a krátké herecké vsuvce se čtyři skupinky staly tvůrci reklamních a teleshoppingových spotů. Smích se rozléhal celou budovou, avšak do tvůrčích hrnců jednotlivých skupin nikdo nenahlédl. Při perličkování se také členové jednotlivých týmů odměnili. Odměnou pro všechny pak byl prostor a čas k spánku. Na někteří ovšem čekalo vstávali před východem slunce, takže byl nejvyšší čase.

Ranní dostih probral všechny do nového dne a snídaně nás naladila na hlavní program dne. Ale o tom po tom. Nejprve kratičké kolečko na téma „jak se nám spalo“ a rozbor lovu mnohonožek, ukončeného oznámením výsledků. A nyní tradááááááááááá! Hlavní program dne aneb co si kdo uvaří, to si také sní. Jednotlivé rodinky (Zelených, Červených, Žlutých a Fialových) se rozprchli do supermarketů na nákup na sobotní oběd. Zboží mezi sebou směňovali a dokonce některé posléze vařili společně. Rozhodně to vypadalo, že si pochutnali všichni. Jen pár z nás mělo pocit poloprázdného žaludku, což se ukázalo v následném povídání o tom, jak se které „rodině“ dařilo, jak si kdo pochutnal, jak se komu spolupracovalo v rodince apod. Domalis pak probral se všemi účastníky podrobnosti o bydlení, nájemních smluv, spolubydlících a …přišel čas na klání ve Fardově memoriálu. Notně vyběhaní se pak holky i kluci přesunuli do místnosti s krbem k pravidelné komunitě. Mezitím se část společenské místnosti uzavřela veřejnosti. Proč? To jsme se dozvěděli během večeře, kdy nás mírně upjatá uvaděčka přišla pozvat do divadla na příběh Ze života hmyzu.  Pohodlně jsme se usadili a vychutnávali autorské představení, ve kterém si každý našel kousek sebe. Po představení následovala dílna, v níž vznikala originální a jedinečná díla – trička. Nechybělo ani promítání sestřihu víkendu a konečně jsme mohli vidět, jaké vytvořily jednotlivé tvůrčí týmy reklamní a teleshoppingové spoty. Posledním programem dne bylo opět perličkování a tentokrát dostal každý alespoň jednu perličku. Dobrou noc.

Nedělní ráno zahájili Áda s Fardou. Po snídani a ranním kolečku jsme si za pomoci scének, doplňovacích komiksů a povídaní ověřili, jak důležité je nenechávat si některé věci sami pro sebe. Čas nám pomalu odtikával poslední minuty společného víkendu. Opět se povídalo u krbu, zahráli jsme si fotbal vsedě, rozdali nějaké perličky, jiné jsme šli zahodit společně ven. Zbývalo napsat si pár vět na památku do notýsků a pak už jen společný oběd. Hodně se změnilo od toho prvního, už jsem přesně věděla, jak oslovit naproti sedící… Jelikož každý přijel z jiného koutu republiky, spěchalo se na vlaky, autobusy, trolejbusy a letadla….

Tak ahoj v dubnu!!! A vyzkoušejte si mě, jména určitě nezapomenu!

Marie

Holky a kluci z DD Senožaty, Melč, Štíty, Budkov, Nové Strašecí, Uherský Ostroh, Česká Kamenice
Vychovatel – Jenda

Členové týmu:
SES – Ondra, Vítek, Evžen
PŠL – Áda, Farda
MVd – Henos, Mašulka, Svan
Múzy – Marie, Ivoš, Bára
Kuchař – Renda