Přestože návštěva v Klánovicích byla již čtyřicátým druhým výjezdem občanského sdružení Múzy dětem, obsahovala nezvykle mnoho nových prvků. Byla především „plodem“ spolupráce s partnerským sdružením STŘEP, které je z jistého úhlu pohledu naší „konkurencí“. S nadsázkou totiž lze říci, že kdyby bohulibá činnost STŘEPu úspěšně působily v širším měřítku, pak by z větší části vypráznila dětské domovy a my bychom neměli kam jezdit...
14. února přijelo do akusticky otřesné tělocvičny Klánovické Besedy krom dětí z místního dětského domova také 12 dětí z klientely STŘEPu s doprovodem.
S technickými problémy jsme si poradili celkem úspěšně. V jedné části tělocvičny předváděl dětem své „zázraky“ kouzelník Paul Merild, na druhé straně tančila s malými adeptkami tance Terezy Indráková, která před Klánovicemi protančila tři kontinenty. Uprostřed se na žíněnkách, lavicích a židlích zachraňovala zvířata na virtuální arše. V zachraňování dětem pomáhali recitací a čtením pohádek i dramatizovaných povídek herci Věra Slunéčková, Gábi Vránová, Jan Hartl, Zdeněk Maryška a Jan Potměšil za hudební podpory akordeonistky a zpěvačky Kristýny Skalické a principála Múz Karla Navrátila. Při kreslení „zachraňovaných“ zvířat byl dětem oporou mladý výtvarník a scénograf Jan Polívka.
Děti ze STŘEPU byli od počátku mnohem aktivnější a otevřenější než děti z dětského domova. To byl další kámen úrazu. Vznikla mírná rivalita, a děti domácí se naplno otevřely až po odjezdu „vetřelců“ ze STŘEPu. Nakonec se ale paradoxně na největší kolizi podílely děti ze STŘEPu. Šárka, dcera sponzora Múz Petra Vopelky, rozdováděla při kreslení malého Pavla do té míry, že dostal záchvat smíchu, který nebyl schopen utišit ani při niterném zpěvu Věry Slunéčkové, ani později.
Ve druhé půli setkání se bariéry mezi všemi přítomnými téměř setřely a děti z obou zařízení bez trémy tančily a zpívaly svým velkým uměleckým kolegům. Jako poslední zpívala na mikrofon nevidomá Kačenka, která návštěvníky uchvátily do té, míry, že se pro ni z honorářů složili na učitele zpěvu. Po odjezdu „STŘEPáků“ došlo i na obligátní prohlídku dětského domova. Jan Hartl tu našel malého kolegu ve vášni k letadlům, s nímž navázal korespondenční styk. Nádherné tři vily zasazené v prostorném parku působí jako honosné zámecké sídlo a jsou vizitkou manažerských schopností ředitele dětského domova, který tu zajistil pro své svěřence materiální nadstandard. Kolemjdoucí děti nahlas záviděly dětem z „domova“ krytý bazén. Maminka malého závistivce se zeptala: "Chtěl bys mít bazén a nemít tatínka a mě?" Úlek nad takovou představou byl jasnou odpovědí.
Návštěvníci/účastníci: Paul Merild, Terezy Indráková, Věrka Slunéčková, Gábi Vránová, Jan Hartl, Zdeněk Maryška, Jan Potměšil, Kristýna Skalická, Jan Polívka, Karel Navrátil, Šárka Vopelková