Z nedělního výjezdu Múz dětem se stala akce muži dětem. Čtyři naše původně přihlášené “múzy” /Alžběta, Darí, Lenka a Alice/ na poslední chvíli z nejrůznějších důvodů odpadly, ale na spádu programu, ani na jeho přitažlivosti pro děti, to nakonec nebylo znát.
V DD Racek jsme po léta jako doma a ačkoli se dětské osazenstvo od poslední návštěvy notně obměnilo, nechyběly děti, které si nás náramně dobře pamatovaly. To platí i o třech vychovatelích (dvou “tetách” a jednom “strejdovi”). Co nás tu náramně překvapilo, nebyl ani tak nízký věkový průměr publika (pět mrňat kolem tří let), jako skoro neuvěřitelná vstřícnost a soustředěná pozornost všech dětí. Ne že by to byli přehnaní slušňáci. Rošťačily, jak k jejich věku patří, ale do všeho, co jsme jim nabídli, šly s nadšením a často i s nevšedním talentem. U kouzel jsme na to zvyklí, ale týkalo se to i woodkopfu, zpívání, pokusů s bičem Indiana Jonese, her s žonglovátky, soustředěného bubnování, nácviku i repríz obligátních, jimi samými halasně vyžádaných Mezihorek (pro neznalé: jde o animaci písně Mezi horami, do které jsou zapojení všichni přítomní).
Mne osobně překvapilo, jak soustředěně a napjatě všichni poslouchali africkou pohádku o zajíci a hyeně, i to, s jakým nadšením, a přitom ukázněně si vystáli u Marwana frontu na čtvrtku, kam jim kaligraficky napsal jejich jména v arabštině.
Když k tomu všemu přičteme výtečný oběd, příznivě jarní počasí a setrvalé nadšení v očích dětí i nás všech, je snad výčet důvodů k radosti úplný.
Děkujeme moc všem a těšíme se na shledanou!!!
Principál Karel
Návštěvníci/účastníci: František Kostlán, Marwan Alsolaiman, Paul Merild, Petr Pilada Pilík, Karel Navrátil