S plzeňským Dominem udržujeme živé styky v mnoha směrech. Děti odtud jezdí na Dračí lodě, spolupracujeme i v programu Patron, ale s múzí partou jsme tu nebyli už 12 let. Návrat po tak dlouhé době jsme plánovali v mimořádném lesku, ale postupné odpadávání návštěvníků (kouzelník Paul, cellistka Alice a písničkový bard František), k tomu po cestě v lijáku problém se stěrači i s celníky (omylem nezaplacená dálniční známka) naše nadšení pomalu ochlazovaly. Naštěstí jen po cestě tam. Nakonec jsme totiž všechno stihli a vřelé uvítání tetami i dětmi nám sváteční náladu i energii vrátily.
Našeho trochu parodického představování se ujal Marwan. Ukázky toho, co jsme přijeli s dětmi sdílet se setkávaly s bezprostředně reagujícím publikem. Děti byly i skvělý sbor, a od první chvíle vycházely všemu, co jsme jin nabídli naplno vstříc. A to jsme jim to nijak neusnadnili. Kromě arabských písniček jsme jim naservírovali i řadu jazykolamných písní i ulítlých pohádek. Lenka roztančila pár mrňat a na oplátku nám děvčata s vervou zatančila, což k tanci strhlo i Lenku a Marwana. Před obědem, na který si nás rozebrali děti na rodinné skupiny, jsme si ještě společně zazpívali pár písniček, včetně Krylova Anděla, který se už stal na dlouhá desetiletí oblíbeným songem všech dětí.
Oběd s bezprostředním povídáním byl skvělý a můj obdiv si zasloužily i stavební změny, které se tu za ta léta odehrály. Děti byly evidentně (minimálně na “trojce”, kde jsme byli s Marwanem) hrdé na své pokoje a jejich výzdobu. Navíc se k sobě všichni chovali neběžně vnímavě a s evidentní starostí jak o ty nejmenší, tak o své postižené kamarády. I tato citlivost, zejména k nevidomému a neslyšícímu, je zřejmým plodem dobré práce zdejších vychovatelů. Ale zpět ke společnému múzování.
Po obědě se pustil do práce se svými štětci Bob, Dari s Milanem připravovali korálkovou dílnu. My jsme zatím s dětmi nacvičili obligátní „mezihorky“, Marwan krotil flétnou neobvykle velké množství dětí v hady proměněných, a to vše jsme proložili dalšími písničkami. Do všeho se s chutí zapojovali i zdejší dospívající. S vervou a invencí se pak všichni proměnili ve šperkaře, lámaly si hlavy nad hlavolamy a naprosto nebývalá byla i výdrž a disciplína, s níž tu probíhala bubenická dílna. Když k tomu připočtu veselí a elán zdejších “tet” i bezchybné Lenkou režírovanou animaci hymnické Mezi horami, jsem v pokušení označit tenhle múzi výjezd do Domina za jeden z nejlepších za celých 20 let, co do děcáků jezdíme!
A to za mnou ještě před odjezdem přišel habán Tomáš, aby mi moc a moc poděkoval za svého patrona, shodou okolností také Tomáše. Byla to prostě paráda, my moc děkujeme a já slibuju, že do příští návštěvy DOMINA neuplyne tolik času a vody jako tentokrát!
Principál Karel Navrátil
Návštěvníci/účastníci: Bob Hochman, Ivoš Procházka, Lenka Olivie Laštovičková, Marwan Alsolaiman, Darí Fejtková