uskutečněné akce

Republikou táhnoucí poryvy respiračních chorob a chřipky nám tentokrát výjezd notně zkomplikovaly. Už složení týmu vyžadovalo angažovat místo původně přihlášených náhradníky a střídat sestavu múzáků i během výjezdu. Na kvalitě zážitků a oboustranné radosti to ovšem znát nebylo.

Do DD Racek jsme přijeli ve třech autech, ale skoro naráz. Dětí tu bylo 19. I jejich řady trochu zřídly chorobami. Při sobotní neúčasti Marwana se ujal moderace kmenový mág Múz Paul a pak šlo vše ráz na ráz: Představování s písničkami Múz i Piosenek, kouzlením, ochutnávkou herecké improvizace vedené múzáckou novickou Andělkou, divadelně improvizovaný hřbitovní morytát, Darí s korálky a pak nečekaným sluníčkem ozářené venkovní woodkopfování, žonglování a škola malých kouzel.

Po společném obědě a kávě následovala smršť písniček Piosenek, dramatizace Mezihorek, kouzla a čáry, šperkaření s Darí, další divadelní improvizace s Andělkou i mezinárodní záchranou vorvaně. Velkou atrakcí a magnetem pro malé i velké byla po celou dobu i naše čtyřnohá kolegyně Čikita. Na tu bylo dětské přízně až až.

Protože nás ještě čekala další sobotní štace v DD Písek, museli jsme se, ač neradi, rozloučit. Chválit aktéry jmenovitě tentokrát nebudu - skvěli byli všichni!! Mne potěšilo, že nás hostili a velké části akcí se účastnili i ředitelští manželé Urbanovi. Paní ředitelka je domácí v Racku, její manžel vede DDŠ Sedlec Prčice, kde už jsme s Múzami byli také. K návštěvě samotné jsou další slova zbytečná - v Racku nám je prostě vždycky fajn!

Přeladit se na další děti a námi stejně často navštěvovaný “děcák” v Písku nám pomohla cesta s kafe pauzou na pumpě. Po příjezdu k Polárce /jméno DD po lodi R. Krautscheidera, na které se kdysi zdejší děti plavily/ jsme se ubytovali, trochu se vylekali zjištěním, že jsme v epicentru chřipkové epidemie, ale děti nás z obav hned vytrhly, protože se na nás vrhly lačné všeho, co jsme uměli nabídnout. Piosenki /Petra, Honza a Vašek/ se musely ještě v sobotu vrátit do Prahy, takže byly hlavní náplní večera jejich písničky, ale i kouzel a divadelničení bylo dost a dost. Nerad jsem zjistil, že vrátit do Prahy se potřebuje i Andělka, takže jsme v děcáku nocovali je tři lidé a pes. Ráno ovšem přijel Marwan a i v Písku se k nám naštěstí připojila korálková Darí, takže jsme mohli i v neděli nabídnout dětem dostatečnou škálu zážitků.

Po ranním venčení Čikity s Martinkou, Filipem a Járou a po snídani jsme zas rozjeli múzí show. Tentokrát ke kouzlům a dramatizacím přibylo i Marwanovo češtinské okénko, arabské písničky a s nadšenými herci jsme nacvičili Mezihorky. I v písku nám počasí přálo a jak na povel přestalo pršet k venkovnímu woodkopfu a žonglování. Po obědě jsme se rozdělili do tří podlaží. S Marwanem a bubny jsme obsadili podkrovní společenskou místnost, Darí s korálkovou dílnou se usídlila v „obýváku“ 1. patře a hlavolamy se školou kouzel vedli Paul s Cajsem v jídelně v přízemí. Čas a všeliké povídání běžely tak rychle, že jsem málem zmeškal vhodný moment pro pokyn k zastavení dílen a návratu k společné závěrečné sérii múzování. Končili jsme opět magií a písničkami včetně Mezihorek. Místo plánované premiéry došlo k novému nastudování, protože se nám obměnili herci. Protože ale i noví byli perfektní a všichni hráli s velkým nasazením, byla to důstojná tečka za naší návštěvou.

Loučení proběhlo bez slz, ale s velkou radostí ze společně prožitého. A těšíme se na shledanou velmi :)