uskutečněné akce

Loni bylo defilé jednotlivých klik Sametového Posvícení na Kampě prostředkem celé akce, letos se na ní začínalo. Startovní nervozita i drobné problémy jsou neodmyslitelnou součástí velkých akcí a nevyhnuly se nám ani tentokrát, ale když TO ZAČALO, byli jsme připraveni, natěšeni. Posíleni švýcarským bandem jsme odstartovali celou akci na jedničku. Tentokrát byla skvělá i dvojice moderátorů Hanka Malaníková s Philippem Schenkerem. Ten i patřičně parodicky zapěl hlavní slogan naší kliky „Kdepak ty včelko úl svůj máš?“ Jednoduchá Alžbětina choreografie zafungovala bezvadně a finále, kdy včelky vlétají do imaginární česna hledaného úlu, které tvořily chůdy skvělého chůdaře, hecíře a jedné z dominant včelí kliky Sama Neduhy, si vysloužilo velký aplaus.

Nápaditost, originalitu, vtip, údernost a elán je ovšem třeba přiznat i ostatním klikám. Tentokrát jich bylo „jen“ třináct, ale oproti loňskému trochu monotónnímu přívalu kritiky plastů se témata nedublovala. Ústavní zabijačku střídaly Stromy táhnoucí na prahu, restaurace U Škrtů, Žvýkačky, z nichž jste si mohli vyfouknout vlastní sociální bublinu, Karikovaný průvod nabízející odstíny české hnědi, přívalem manipulačního balastu dokonale vyčištěný a prázdný mozek a tak dále. Téměř dokonalá byla zmíněná dvojice moderátorů, která kliky a jejich témata vtipně představovala. Poslední klika byla anti šarlatánská a doprovázeli ji alternativní muzikanti z Bruselu. Působili tajemně, přitom i z nich šla pozitivní energie s nakažlivými rytmy.

Z Kampy se průvod vydal přes Karlův Most kolem Karlových lázní na Smetanovo nábřeží, kde byla zastávka na občerstvení. Všude průvod budil zaslouženou pozornost a rozjasňoval tváře mávajících, fotících i doprovázejících diváků. U Národního divadla jsme se chvilku obávali, že skrz ucpanou Národní třídu neprojdeme, ale policisté byli skvěle připraveni a po chvilce rozehřívacího jazzu a tance nám uvolnili cestu a my mohli špalírem slavících Pražanů i turistů projít historickými uličkami na Staroměstské náměstí. Já běhal kolem průvodu a fotil o sto šest. Jen v Bartolomějské jsem dostal záchvat radostného smíchu, když jsem si vzpomněl, kolik času jsem tu strávil na výsleších StB i v cele předběžného zadržení... a teď tudy radostně běhám v satirickém a svobodou prodchnutém průvodu s muzikanty z Čech, Bazileje a Bruselu. Čirá radost a krása!

Zaslouženou pozornost budil průvod Sametového posvícení i po setmění, kdy se většina lateren a laterniček rozzářila. Na Staroměstském náměstí před a při závěrečném defilé se opět v dobrém “vycajchnovali “ oba moderátoři, kteří vyhecovali účastníky i obecenstvo do nejvyšších obrátek. Radostný konec v Kampusu Hybernská se společným koncertem, ohnivým žonglérem, večeří a loučením už jsem nezažil, ale ze zpětných ohlasů vím, že tam skvělá nálada a atmosféru kulminovaly. Navíc se tam malý symbolický zázrak: na dívku ve včelí masce /z DD v Novém Strašecí/ si sedla včela. Nikde kytky, nikde denní světlo a živá včela usedne na včelku z kliky včel bloudících…

To, že naše klika byla i napodruhé ozdobou a šperkem Sametového posvícení je společnou zásluhou všech, od dětí přes vychovatele až k našim hlavním hybatelům Alžbětě, Světlušce a Jakubovi. Z dětí musím vyzvednout jmenovitě neúnavnou tanečnici Vanesu a Rosťu, který nesl s Petrem Laternu, ale navíc sehnal včelařské vybavení a oblečení, které jsme do průvodu nutně potřebovali. Velký dík směřuje samozřejmě i k výtvarníkovi Josefovi, tvůrci a zároveň animátorovi největší svítící včely ve střední Evropě a také do Bazileje za muzikanty. Pochodovalo a tančilo se nám s vámi skvěle. Těšíme se na viděnou na Sametovém posvícení 2020!

Karel Navrátil, principál Múz dětem.