uskutečněné akce

Rok a půl jsme v Krnsku nebyli, takže jsme tam tentokrát vyrazili v sestavě, která musela jet dvěma auty, protože by se do jednoho nevešla. To abychom dětem dlouhou pauzu trochu vynahradili.

Při vjezdu do areálu, který nás vždycky překvapí svou honosností se zdálo, že nás tu zase nikdo nečeká …., ale ten dojem trval jen krátce. Dalším silným dojmem byl usedavý pláč malého Vašíka, který se nás bál a křičel , že nechce strašáky. Později jsme se dozvěděli, že se takhle děsil i jiných návštěv. V našem případě mu to ovšem nevydrželo a před naším odjezdem dováděl o sto šest, střídal náruče Simony Vrbické i našich černošských kolegů, radoval se z mírně morbidních masek a vycpaných zvířátek Petra Nikla, přetahoval se s Dixinou o míček a byl zkrátka v sedmém nebi. Snad jsme ho odblokovali na trvalo.

Nu a v podobném duchu se tu odvíjelo všechno. Sice jsme nenašli text písně, která tady vznikla při naší první návštěvě v roce 2003, ale našli jsme spoustu vnímavých kolegů a kamarádů. Zatímco Bengas připravovali v jídelně aparaturu, usídlili se ostatní v jednom z domečků, tedy spíš milionářských vilek, v nichž děti bydlí v simulovaných rodinkách.

Skoro hymnická píseň Mezi horami tu našla v dětech talentovaný sbor, kouzelník vnímavé publikum a Jacques s Pedrem zaujaté posluchače, kteří se navíc velmi ochotně učili píseň Mbemba Jalulá. Tím jsme dopolední ochutnávku téměř ukončili a po přesunu do skleník připomínající jídelny si ještě chuť k jídlu vylepšili při poslechu dvou romských písniček v podání Bengas. Obědvali jsme obligátně mezi dětmi a dozvěděli se od nich mj., že vychovateli, který s nimi dělal pěkné modely a vedl je při sportu nebyla prodloužena smlouva, že hyperaktivní dvojčata, která nám dávala zabrat při minulé návštěvě jsou zpátky u rodičů, že fotbal hrají v Krnsku… a spoustu dalších věcí.

Po chutném obědě jsme se vrátili do přívětivého obýváku v domě č. 1 (škoda, že domy nemají nějaká jména, určitě by to zdejší domov oživilo).A tady se střídala dramatizace Mezi Horami s obdivuhodně trpělivými kluky v rolích hor, úžasnou Katkou - lipkou, roztomilou Danielkou - střelcem, trochu stydlivou Fanynkou – jelenem, Mirkem – brilantně umírajícím Jankem a stydlivě rozdychtěnou Aničkou – Aničkou. Jediný dospělý herec Paul v roli kříže celou dramatizaci sošně doplňoval.

Pak přišla na řadu opět kouzla, po nichž zahrál Paul i na kytaru a byla tu další písňová dramatizace, v níž se zaskvěla malá Danielka v roli myšáka Freda.

Dáša Voňková pak svými „stromovými“ písněmi vtáhla nás všechny do přírody, která se mezitím slastně protahovala za okny pod paprsky skoro jarního slunce. Dášiny písně určitě nejsou z nejjednodušších, ale děti je hltaly a bylo zřejmě, že masová kultura je dosud nestihla zkazit. Platilo to i o jejich vnímání produkce Petra Nikla, za nímž jsme se přestěhovali o dům dál. Zahrál dvě písně podivné, sám v podivném oblečení rozhýbal podivné předměty a podiv větších dětí i tet byl zpočátku nejzřetelnější reakcí místních. Až když se malé děti nelíčeně radovaly z pitoreskních věcí a jejich neméně pitoreskních pohybů, zmizela ostražitost těch větších.

Celé odpoledne bylo ve znamení sdílení, ale sdílení dvou odděleních společenství. Většina starších dětí, zejména těch tmavší pleti se soustředila v jídelně kolem Bengas a ti trpělivě hráli a hráli, až jim prsty otékaly. Ostatní se vděčně připojovali ke všemu, co nabízel zbytek naší výpravy. Nelíčené nadšení způsobovala zejména u milovnice psů Zuzany Dixina a její stromové kousky, pořádkumilovná Jana byla skvělou asistentkou kouzelníka a také pomáhala Jacquesovi s Pedrem, když učili děti další africkou píseň.

Před odjezdem jsme ještě se Simonou v roli vypravěče zahráli africkou pohádku o lvu a býcích…a pak už Karel musel velet k odjezdu. Loučení nebralo konce, takže se hodila taška s dárky od Brava, která na chvíli odpoutala dívčí pozornost od návštěvy. Mějte se tu krásně a napište! My zas přijedeme a tentokrát snad ještě letos!

Návštěvníci/účastníci: Dáša Andrtová - Voňková, Simona Vrbická + Fanynka, BENGAS (Miguel, Radek, Petr, Ferry), Paul Merild, Karel Navrátil + Dixi, Petr Nikl; Markéta Šotolová, Jarda Krakonoš Bureš