Kromě dětských domovů navštěvujeme už tradičně na přelomu roku některý z domovů důchodců, abychom zpříjemnili emočně náročný čas příslušníkům nejstarší generace. Tentokrát jsme přijali pozvání kamarádky Adriany, která dlouhodobě a úspěšně pracuje s nejstaršími spoluobčany v mělnickém Centu Seniorů.
Při příjezdu nás objekt překvapil nejprve svou velikostí, ale následně i tím, jak je přes tuto velikost zařízen přívětivě a oku i tělu vlídně a mile. Jídelna, v níž jsme ve finále hráli pro několik desítek stařečků a stařenek (věkový průměr zdejších obyvatel se pohybuje kolem 86 let), byla akusticky trochu náročná, ale světlá a útulná. Co nás ale opravdu překvapilo, byl reminiscenční salónek před opět přívětivou kavárničkou. Kromě spousty knih a krásného historického pianina tu mají spoustu obrazů a výtvarných děl, včetně fotografií, které evokují klidnější časy první republiky a dýchají klidem a pohodou.
Nebývalý klid a pohodu jsme ovšem četli při koncertu i z tváří věkovitých posluchačů. Jistě, většina z nich trpí různými neduhy, ale přes zdravotní potíže je na nich vidět, že nerezignovali na život a jsou schopni si ho v mezích daných zdravotním stavem užívat. Svědčí o tom i zdejší sbor Cesmína, který dokonce pohostinsky vystupuje v dalších středočeských domovech seniorů, vydal autorské CD hymnou seniorů a kantátou o Mělníku …a to je prosím jen ta nejviditelnější z aktivit, kterým se tu senioři pod vedením Adriany Rohde – Kabele věnují. Ale kromě Adriany je třeba vyzvednout i ostatní pečující, protože pozitivní klima zdejšího centra je evidentně společným dílem jich všech.
A koncert samotný? Posluchači nás nadchli a podle jejich rytmického pohupování, prozpěvovávání a následných díků bylo nadšení vzájemné. Když jsme na konec zařadili několik lidovek, jídelna skoro burácela společným zpěvem.
A fakt, že všichni udrželi pozornost po celou hodinu i při našich, jim naprosto neznámých písních opět hovoří nejen o jejich náramném duševním stavu, ale také o kvalitě těch, kteří se o ně starají. Protože navštěvujeme více podobně zaměřených zařízení, troufám si tvrdit, že tato pochvala je plně kvalifikovaná!
Za pozvání a možnost zpříjemnit si vzájemně začátek roku s partou úžasných babiček a dědečků za sebe i další fénixí „múzáky“ moc děkuju a …těším se příští rok na shledanou.
Karel K. Navrátil – principál a kapelník
Návštěvníci/účastníci: Fénix - Alice Kodýtková, Zuzana Velebová, Martin Čech, Marek Landštof, Karel K. Navrátil a Ivo Procházka