uskutečněné akce

Při o týden odložené premiéře v Jablonci nás ve starší vile přivítaly dvě milé tety a asi 14 náctiletých dětí. Mladší děti právě dlely ve druhé budově a k nám se připojily až po obědě.

Múzování zahájil kouzelník Paul písničkami ze své dílny. Jednou z nich byla dost hororovitá poeovská variace o Červené smrti, ale jak jsme se i tady přesvědčili, strašidelné příběhy mají děti nejraději.

Afričtí přátelé Jacques a Pedro pak naučili děti krátkou africkou písničku a oslnili děti i nás krásným kánonem v další písničce.

Divadelnice Dana Vacková se měnila před očima. Chvíli byla nesmělý moderátor a za chvíli zase moderátor sršící suverenitou. Děti si tuto roli také vyzkoušeli. Všechny pobavil Lukáš, který si zahrál koktavého uvaděče.

Jablonecké děti nás nenechaly na pochybách o svém nadání a sebevědomí. To je asi to nejpodstatnější, čím se liší od dětí z většiny ostatních DD.

Tanečnice Míša, Andrea, Marcela a Nikola předvedly za doprovodu rytmické muziky zbrusu novou a náročnou taneční sestavu. Nadšený potlesk povzbudil kluky, takže Tomáš, Lukáš a Tonda vzápětí rozhýbali svá pružná těla a break dance v jejich podání byl k neutleskání.

Renáta rozpohybovala své žonglérské náčiní a naladila tak děti na odpolední dílny. Kouzelník se ještě nechal svázat do svěrací kazajky a vzbudil v nás tak naději, že jedna porce bude při obědě volná. K našemu zklamání se ovšem z kazajky dostal a oběd spořádal se stejnou chutí jako my ostatní. Při obědě poprskala okolí Dana Vacková, kterou plánovitě rozesmávaly její spolustolovnice hovorem o křečcích. Ten, který patří děvčatům je jmenuje Šulínek a ten, o kterého se starají kluci Šourek. Během oběda zahájila svou produkci také fenka Žuli a svým panáčkováním si vysloužila nejeden talíř k vylízání.

Po obědě za námi přišli novináři z Jabloneckého deníku, ale také se k nám přidružila skupina dětí z druhé budovy a s také jejich křesťanští kamarádi zvenčí Dan Císař a Jan Stuchlík. Společně jsme se zaposlouchali do libých zvuků fujary vedené Svíťou. Po této meditativní vložce nám děti za doprovodu Dana(kytara) a Honzy(basa) zazpívali několik svých písní. Písně si sami skládají a pak za hudební asistence Dana Císaře zpívají. V písničkách se odráží jejich nálady, osudy a přání. Chytlavým melodiím neodolal Svíťa se svou kytarou je tu a tam doprovodil. Produkcí i písničkami jsme byli nadšení a Svíťa navrhoval, že jim pomůže natočit CD.

Dana Vacková pak rozehrála s dětmi krátké scénky. Jako první vybrala sourozence Tomáše a Andreu, jejichž vztah neví co je hádka a dala jim za úkol právě hádku. Sourozenci se „hádali“ přirozeně a bez ostychu. V podobném duchu se odehrávaly i další scénky.

Po nich opět vkročil na scénu velký kouzelník Paul Merild. Udivoval všechny svými kouzly a dokonce nás i jedno naučil. Kouzlo s gumičkou bleskově pochytil nedoslýchavý Martin a bravurně jej předváděl každému kolem sebe.

Po kouzlení následovalo žonglování. Některé děti již uměli ovládat flowerstick a diabolo. Většina z nich se to s pomocí Renáty naučila. Zájem byl také o míčky a kuželky. Zároveň s žonglováním probíhaly dílny bubnování vedené Jacquesem a Pedrem.

A tak jsme zjistili, že jsme si ani neprohlídli pokoje dětí a už musíme jet. Děti nás obdarovali svými vlastními výtvory a my jim předali časopisy a tužky od Brava. Na rozloučenou jsme shlédli ještě dívčí tanec a break dance v podání Tomáše a Michala.

Odjížděli jsme a přemýšleli o větě Dana Císaře: „Jablonecké děti jsou prostě jiné! „Možná to nebude v dětech, ale v tom, že se jim tu trochu jinak věnují a mají navíc k hodným tetám a řediteli i Dana Císaře a Honzu Stuchlíka. A to tu bydlí v nevyhovujících podmínkách, nemají tu simulované rodinky jako ve většině jiných DD. Přejme tedy jabloneckým, aby se magistrát chytil za nos a aby atmosféra, kterou jsme tu poznali vydržela.

Návštěvníci/účastníci: Dana Vacková, Renáta Němečková + Žuli, Paul Merild, Jacques Moliba, Pedro Joao Macaxi, Sweetja; Jarda Krakonoš Bureš