Když mladí lidé opustí dětský domov, často nejsou na život v dospělém světe ještě připravení. Dostávají se do finančních potíží, řeší problémy s bydlením, často končí na ulici. Se začleněním do společnosti se jim snaží pomoct dobrovolníci z projektu Patron/ka, který využila i dvaadvacetiletá Daniela. Čtyři roky se schází s pětapadesátiletou patronkou Zdenou, která ji už bere jako součást rodiny.
Svého otce nikdy nepoznala a matka se o ni nedokázala postarat. Už v útlém věku se tak dostala do kojeneckého ústavu, nějakou dobu strávila v pěstounské péči a v sedmi letech si ji vzal na starost dětský domov na Zlínsku. Tam dvaadvacetiletá Daniela prožila většinu života, a protože ještě studuje, zůstává pro ni i po dosažení plnoletosti pevným bodem, kam se může vracet. Sama říká, že zařízení náhradní výchovy může být v některých případech lepším řešením než vyrůstat s vlastní rodinou.
"Matka si mě do mých 18 let občas vyzvedávala a brala k sobě domů na víkend, nebo za mnou aspoň jezdila na návštěvu. Dětský domov se jí snažil vyhovět, viděli to tak, že nikoho jiného nemá. Tím mě ostatně citově vydírala i ona, říkala mi, že jsem její jediná rodina a že je beze mě nešťastná. Jako malá jsem chtěla maminku, takže jsem jí dokázala všechny špatné věci odpustit, když na mě byla chvíli hodná. Používala na mě ale metodu cukru a biče," popisuje nad šálkem čaje drobná tmavovláska.
...
Když měla ještě před maturitou, přišli do dětského domova lidé z neziskové organizace Liga otevřených mužů, aby místním chovancům přiblížili projekt Patron/ka. Jeho cílem je pomoct mladým lidem, kteří vyrůstali v zařízení náhradní výchovy, s přechodem do samostatného života. Za tímto účelem sdružuje dobrovolníky, kteří svým svěřencům mohou předat vlastní zkušenosti, být jim oporou při hledání bydlení či práce a stát se pozitivním vzorem, díky němuž se snadněji začlení do společnosti.
Daniela si od iniciativy zpočátku nic moc neslibovala. Přesto se přihlásila k dětem, které by o patrona měly zájem. S dovršením plnoletosti si totiž uvědomila, že ochranná bublina už brzy splaskne a spoustu věcí, které za ni v době nezletilosti dětský domov zařizoval, si najednou bude muset obstarávat sama. "Začíná to sháněním lékařů, které v dětském domově pochopitelně najdou za vás, takže sice nic nemusíte řešit, ale zároveň se nic nenaučíte. Pak vás najednou hodí do vody a je to hrozný šok, protože netušíte, jak si sjednat zubaře, gynekologa, nebo jak si zařídit bankovní účet a udělat řidičák. A právě s těmihle zdánlivě běžnými problémy vám může pomoct patron," vyjmenovává Daniela.
...
Celý článek na stránkách Aktualne.cz.