uskutečněné akce

Výjezd č.135 - DD Lety

13.1.2007

Foto z akce Je sobotní ráno. Před múzáckým vozem se scházíme v sestavě: Monika v roli principála za Karla Navrátila (toho času zdravotně handicapovaného), Toníček Novotný, Paul Merild, Krakonoš a kapela Piosenki (Lenka, Petra, David, Vašek, Ketinka – čtyřnohý to kapelník). Příjezd do DD Lety v Dobřichovicích byl lemován kopci Brd. Cíl byl nalezen velmi rychle. Vždyť je to kousek od Prahy. Na nový komplex DD Lety byla radost pohledět. Architektonicky velmi moderně řešené prostory byly opravdu luxusní. Aby také ne. Základní kámen byl položen chvíli po povodních a budovy jsou v provozu teprve rok. Řešení interiéru je elegantní, upřednostňující příjemnou domáckou atmosféru a to i v prostorách společenských. Můžete tam mít pocit, že se právě nacházíte ve svém obývacím pokoji. Vlastně jediná náladou strohá prostora byla tělocvična :-)

Zatímco prostory do sebe nechávaly zcela otevřeně nahlédnout, s dětmi to bylo o poznání těžší. Nejsmělejší ze smělých byl Vlastík. Pomáhal nám vykládat nástroje z auta. Jeho odvaha podpořila ještě několik dalších klučinů. Nicméně se vše odehrávalo takříkajíc mlčky a s ostychem. Společenskou místnost naplnilo nemnoho dětí, které svým počtem jen o málo převyšovaly naší výpravu. Abychom obecnou zdrženlivost co nejrychleji odbourali, kapela Piosenki zahájila návštěvu několika skočnými písněmi. Doprovod rytmického potlesku by mohl napovědět, že „ledy byly prolomeny“. Ale děti se otevíraly velmi pomalu. A to i v rámci později úspěšné Moničiny snahy o „ledůbourání“. Její slovní naťukávání, povzbuzování v komunikaci a velmi aktivní rozvíjení oboustranných projevů prosvěcovalo i ty nejtemnější zákoutí. Inu první setkání. Nicméně v úvodu zmíněný Vlastík se osmělil natolik, že přinesl své eufonium - velmi náročný dechový nástroj patřící do skupiny tub – na který přednesl několik nacvičených skladeb. Byly zahrány skutečně dobře a byla z nich znát velká píle. Další z výraznějších dětí, slečny Petra a Radka, se dožadovaly více cigánských písní. A tak se pouštěly CD s cigánskými písněmi a tančilo se. A děti se začaly rozehřívat. Pak přišel čas pro Toníčka Novotného s jeho mikrodivadlem a kouzelníka Paula Merilda. Zatímco skočné písně oslovily spíše starší děti, Toníčkovo vyprávění o kouzelném kufru zaujalo i ty nejmenší. Tedy až na Dominička, který s neutuchající snahou uháněl našeho čtyřnohého kapelníka. Nutno podotknout, že Toníčkovo představení sledovali i ti, od kterých bychom vzhledem k jejich věku čekali spíše lehce kousavý nadhled. Úplnou pozornost zajistila salónní magie Merilda, toho času tři sta dvacet tři let starého. A zde klobouk dolů, protože byl vystaven tlaku velmi zkoumavého publika! Zbylo ještě trochu času na písně. Ze společenské místnosti ve vedlejším bloku jsme se vrátili zpět a pokusili jsme se navodit tvůrčí atmosféru. Pojďme napsat svou vlastní píseň. Téma bylo zvoleno rychle. První slova napsaná na papír byla: svoboda, cigarety, Lety, vzlety, hledání cesty, co bude dál. Do úvah nad verši zaznělo ještě pár písní a už byl čas na oběd.

Po výborném obědu malá procházka na zahradě (pár dětí mělo totiž „zaracha“ a ulice byly zapovězeny), trochu moderního tance, trochu fotbálku a pak už přišli na řadu Toníček a Paul. V pozadí tohoto programu zatím vznikala společná píseň, která se za všeobecné účasti zdárně odzpívala. Vzhledem k tamní neuvěřitelné sbírce cigánské hudby byla píseň laděna do stylu „romale“. To už ale byly zlomeny poslední hranice ostychu a nálada byla takřka sváteční. Přihlédnuto ke slovům mladého vychovatele a strejdy Karla, dětí spíše přibývalo a jejich soustředěnost a zájem o program byl stálý. Inu, byl překvapen. Nicméně je nutno vyzdvihnout, že na dětech byl znát milý kompromis pevné ruky a kamarádské atmosféry. Nakonec bylo skutečně těžké opouštět přátelskou atmosféru a lze předpokládat, že až se Múzy dětem znovu v Letech zastaví, bude to setkání jistě už v úvodu o poznání otevřenější.


A zde je text společné písně:

V děcáku Lety sedím.
Přemýšlím o svobodě.
S cigaretou v puse hledím.
Čas nechávám plynout vodě.

Co bude dál?
Nikdo netuší.
Roztanči sál.
Já budu snít o svobodě dál.

Ref:
Lety vzlety cigarety.
Dotkneme se svými rety.
Lety vzlety cigarety.
Dotkneme se svými rety. Jo.

(Výjezd do DD Lety popsal Vašek Drábek)

ŠUŠIŠÍČEK S NÁMI!

ŠušišíčekTěsně před naším odjezdem z Prahy do múzáckého auta taky naskočil skřítek Šušišíček. Byli jsme z něho všichni paf. A nebylo se čemu divit. Šušišíček je veliký asi jako Tatranka, obličej má plný pih, zrzavé vlásky se mu kroutí, očička mu šibalsky pomrkávají, pusu má pořád od ucha k uchu, na hlavě mu trčí duhová čepička s bambulkou. A ta bambulka- potvůrka plive na zlobivé děti (samozřejmě i na zlobivé dospěláky). Na sobě měl pruhované zeleno-červené triko, oranžové kalhoty a červené tenisky. Hned na začátku nám Šušišíček vysvětlil, že ho můžou vidět jen ti, kteří jsou fakt fajn. Oddechli jsem si, viděli jsme ho totiž všichni. Cesta se Šušišíčkem uběhla šíííleně rychle a my se těšili, až ho ukážeme dětem. Jenomže když jsme pak dorazili do DD Lety, nebylo po Šušišíčkovi vidu ani slechu. Volali jsem ho, hledali, rozbalili jsme dokonce i čokoládu (Šušišíček se nám totiž svěřil, že čokoládky miluje úplně nejvíc ze všech jídel na světě), ale ani to nepomohlo. Šušišíček nikde. Tak jsme se nakonec shodli v tom, že asi frčel za nějakým děckem, kterému zrovna bylo móóóc smutno. No a mně to samozřejmě nedalo a dětem z DD Lety jsem o Šušišíčkovi něco málo řekla (já ho totiž viděla už několikrát). Po obědě jsme se dokonce dostali k tomu, že jsme si Šušišíčka nakreslili, trošku jsme si o něm popovídali, vymysleli, jak vypadá jeho domeček, shodli jsme se hlavně s Honzíkem a Pavlíkem na tom, že má určitě Šušišíček rád zmrzlinu. Tak a teď už zbývá jen napsat vzkaz Šušišíčkovi: Milý Šušišíčku, až budeš mít čas, zastav se za Múzákama, máme pro tebe obrázky od dětí. Nebo s námi můžeš jezdit do dětských domovů. Co ty na to? Tvoje Monika. P.S.: Zdraví tě taky Piosenki (Vašek, David, Petra, Lenka, Ketinka), Toníček Novotný, Paul Merild, Krakonoš a děti z DD Lety a jejich vychovatelé: Karel, Andrea, Eva a Lucka.

(Monika Zaťková)


Návštěvníci - interpreti: Piosenki (Vašek, David, Petra, Lenka, Ketinka), Monika Zaťková, Toníček Novotný, Paul Merild; Krakonoš

Fotografie

Vlastní stránky

Další podobné akce (výjezdy):

 

ZakulaceníZakulacení Múzy dětem, z. s., Štefánikova 249/28, Praha 5, 150 00, IČ: 26636468, č.ú.: 250078927/0300, info@muzydetem.cz